Když se vyhlašovala první republika, vlajku s modrým klínem ještě nikdo neznal

Vloni oslavila naše republika své 100. výročí. Oslavy proběhly ve znamení českých národních barev, tedy bílé, červené a modré, barev, ze kterých sestává česká, resp. československá, státní vlajka.

Víte ale, že před 100 lety by žádný Čech, potažmo Čechoslovák, svou vlajku tak, jak ji známe dnes, nepoznal? Narodila se totiž o necelý rok a půl později než naše republika. 30. března si připomeneme 99. výročí vzniku naší státní vlajky.

Nová vlajka uzákoněna až po půldruhém roce

V úterý 30. března 1920 v 18.45 hod. (tedy rok a pět měsíců po vyhlášení samostatného Československa) v budově dnešního sídla Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR schválilo Národní shromáždění nové československé státní symboly. (Co přesně v zákoně stálo, si můžete přečíst zde>>.) Toto datum se tak stalo dnem vzniku tehdy československé, dnes naší české státní vlajky.

Nejdřív jen bílo-červená

Co ovšem bylo v době od vyhlášení a vzniku samostatného československého státu do doby přijetí státní vlajky s charakteristickým modrým klínem (28. 10. 1918 – 30. 3. 1920)?

Používala se dvojbarevná bílo-červená vlajka (bikolora) – tedy vlajka Čech. Ta reprezentovala už České království (do r. 1918) a posléze mezi lety 1990 a 1992 v rámci federativního uspořádání i Českou republiku.

Není bez zajímavosti, že tato podoba vlajky je téměř totožná s vlajkami našich blízkých sousedů – Polska a spolkové země Horní Rakousy.

Bikolora zavlála i ve Washingtonu

Bikolora se stala oficiální státní vlajkou nového státu od 18. října 1918, kdy byla slavnostně vztyčena při Prohlášení nezávislosti československého národa ve Washingtonu na domě, v němž tehdy bydlel T. G. Masaryk.

I když o této „americké“ události v Čechách prakticky nikdo nic nevěděl, proběhl pod stejnými barvami o deset dní později 28. října 1918 převrat v českých zemích.

Bílo-červené vlajky a prapory tak půldruhého roku reprezentovaly nový československý stát.