RECENZE KNIHY OTEC A SYN TRENKWALDOVI …..

 

BROŽEK, Aleš a VEREŠČÁK, Jan. Otec a syn Trenkwaldovi a další zhotovitelé praporů v 19. století v českých zemích.
Liberec: Libea, 2019. 152 s. ISBN 978-80-7568-163-8

Petra Mertová

Technické muzeum v Brně

Dlouholetý badatelský zájem Aleše Brožka a Jana Vereščáka stojí za vznikem knihy Otec a syn Trenkvaldowi a další zhotovitelé praporů v 19. století v českých zemích. Jejich široké znalosti problematiky ovlivnily koncepci celé knihy, která reflektuje společenské okolnosti, politické ovzduší a připomíná také další osudy zhotovitelů a jejich firem. Osvěžení obsahu tvoří popis zásahu nad nově objeveným praporem Divadelního ochotnického spolku v Malšicích, kdy čtenář sleduje práci badatelů od identifikace původního účelu, po stanovení datace, zhotovitele a řešení vhodného restaurátorského zásahu.

V úvodních částech knihy rozebírají autoři důvody, jež přispěly ke zvýšené poptávce po praporech, korouhvích a všeho, co s tím souvisí, ve druhé polovině 19. stol. Souhrnně je označují jako liberální politické a společenské klima ve společnosti, které se v prostoru habsburské monarchie rozhostilo po pádu tzv. Bachovy vlády v roce 1859. Mezi vstřícné kroky patřilo vydání Živnostenského zákona (vydán 20. 12.1859 s účinností od 1. 5. 1860) a tzv. spolkového zákona (15. 11. 1867). Najednou bylo možné zakládat živnostenská společenstva a občanské spolky, jež se staly těmi nejčastějšími objednavateli praporů. Autoři tak zasazují zvýšený výskyt zhotovitelů praporů ve druhé polovině 19. stol. do dobového kontextu.

Vzrůstající poptávka po praporech podnítila vznik nových firem a objevení se nových jmen, které se věnovaly zhotovování praporů. V knize je zmíněna převážná část z nich, které zachytily dobové inzeráty a muzejní sbírky. Dále autoři popisují dobový sortiment a upozorňují na to, že bylo možné objednat jak exkluzivní práce v podobě malovaných a vyšívaných praporů, tak také levnější výrobky ze sešívaných látek různé kvality. Zajímavostí je zmínka o půjčovnách praporů (v Praze, Slaném či Mladé Boleslavi), které nabízely své služby pro případy divadelních produkcí či veřejných slavností, kdy bylo zapotřebí vystavit oficiální státní symboly.

Hlavním zájmem knihy však je osud příslušníků Trenkwaldovy rodiny (Jana Jindřicha a Jana), jejichž firma se stala vyhledávaným dodavatelem praporů ve druhé polovině 19. stol. Počátky firmy jsou spojeny pravděpodobně s rokem 1849, kdy se však ještě jednalo o prodejnu parament, potřeb pro dámské ruční práce a dalšího sortimentu. Sídlo obchodu se několikrát stěhovalo a až na adrese U přádelny (Praha, Karlova ulice, č. p. 178) se Jan Jindřich začal věnovat výrobě praporů (mezi lety 1854-1863). Samotná výroba se stěhovala na další adresy. Současně s růstem firmy v 60. až 80. letech 19. stol. zpracovali autoři také dramatické rodinné osudy, kdy Jan Jindřich postupně ztrácí manželky a syny. Dědicem firmy měl být nejstarší syn Bohdan (1853-1873), ale osud tomu tak nechtěl. Po jeho smrti se definitivním dědicem dílny stal v devíti letech syn Jan (1864-1901), který po smrti svého mladšího bratra zůstal jediným přeživším dítětem Jana Jindřicha. Po skonu otce (Jana Jindřich 1820–1896) přebírá vedení firmy, ale jeho tragickou smrtí zaniká dílna a rodová linie.

Díky precizní badatelské práci v knihovnách nad inzeráty a obchodními sděleními a v muzejních sbírkách, se podařilo shromáždit soupis dochovaných realizací Trenkwaldovy dílny, tvořící katalog a současně druhou částí knihy zabírající 50 stran obsahu. Katalog vznikl na základě zmínek v literatuře a díky dochovaným realizacím. Členění katalogu je podrobné a precizní s podrobným popisem a fotodokumentací. Vedle toho autoři zdokumentovali také doložené dobové reklamní materiály (vizitky) a alba návrhů uložená v Archivu Národního muzea, která dokládají výtvarné nadání obou Trenkwaldů.

Předložená kniha je výpravnou publikací s podrobnou dokumentací dochovaných či známých realizací praporů firmy otce a syna Trenkwaldových. Autoři tak vzdali hold poctivé ruční práci, kdy se prapory ještě zhotovovaly a jejich přijetí do společenského života provázela řada společenských událostí, jako bylo např. svěcení praporu či slavnostní první rozvinutí. Ve sledované době byla akvizice praporu nákladnou záležitostí, která vyžadovala důkladnou přípravu včetně uměleckého návrhu a předběžné kalkulace nákladů. Autorům se podařilo představit svět zhotovitelů i uživatelů pravdivě a plasticky. Kniha bude cenným přínosem do knihovny každé muzejní instituce či majitele sbírky praporů. Vydání knihy finančně podpořila firma Libea Liberec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *