VEXILOIDY STAROVĚKÉHO SUMERU A AKKADU

Mezi nejstarší civilizace světa patří Sumer (4000 až 2000 př. n. l.) ležící v jižní části Mezopotámie (“šumer = kulturní země”). Také v této kultuře nachází vexilologie svědectví o existenci a používání starověkých standart. K těm nejstarším patří výjev na Narám-Sínově vítězné stéle (uložené v Louvre), kde jsou vytesáni nosiči standart. Narám-Sín, nejmocnější král akkadské říše, vládl v letech 2254 – 2218 př. n. l. Vrchol první standarty na stéle tvoří šesticípá hvězda, na druhé standartě je vyobrazena postava boha přírodních živlů (sumersky Iškur, akkadsky Adad) se sekyrou v ruce. V obou případech jsou emblémy zavinuty do stuh, jejichž konce vlají pod vrcholovými symboly.

obr. 1
zdroj: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Victory_stele_of_Naram_Sin_9066.jpg

Ještě starším, avšak diskutovaným nálezem, je tzv. Urská standarta (nazývaná také “Mozaiková standarta”) datovaná do období let 2600 až 2400 př. n. l. Nález z královského pohřebiště v Uru sestává z dřevěné skříňky lichoběžníkového tvaru, na níž jsou asfaltem přilepeny kousky lazuritu a perleti. Rozměry delších dřevěných desek činí 55 x 22,5 cm. Předpokládá se, že standarta mohla být nesena na žerdi v průvodu. Urská standarta má dvě strany – mírovou a válečnou. Mírová strana zobrazuje Sumery s jejich nářadím, domácími zvířaty a při hostině. Válečná strana zobrazuje válečné scény, bojiště, čtyřkolové vozy jedoucí přes těla zabitých nepřátel (uložena v Britském muzeu v Londýně). Nelze nezmínit, že tento mimořádný objekt vzbuzuje skepsi i u části vexilologů, kteří se domnívají, že se o standartu nejedná. Některé názory historiků přisuzují této památce spíše funkci hudební skříňky.

Obr. 2a – mírová strana

 

Obr. 2b – válečná strana
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ursk%C3%A1_standarta

 

Dokladem rozmachu astrální symboliky v sumerském a akkadském období je válečkové pečetidlo z Akkadu (okolo 2200 př. n. l.). Čtyři vyobrazení hrdinové drží standartu, přičemž každý má nad hlavou jeden za symbolů: slunce, měsíc, rybu a nádobu s prameny vody. Jedná se  o astrální a planetární symboly, kterými sumerská ikonografie proslula.

obr. 3
zdroj: http://www.myty.info/view.php?cisloclanku=2006040003

Tak jako starověká egyptská ikonografie zavedla kult zoomorfních božstev a později také symbol Slunce jako symbol boha i vládce, tak sumerská ikonografie přišla jako první s astrální symbolikou. Triádu astrálních bohů tvořil bůh Slunce (sumersky Utu, akkadsky Šamaš) znázorňovaný symbolem okřídleného slunce. Druhým z trojice bůh Měsíce (sumersky Nannar, akkadsky Sín) byl zobrazován jako měsíční srpek ve vodorovné poloze s růžky vzhůru, jak je v této oblasti viděn na obloze. Trojici bohů doplňovala bohyně nebes (sumersky Inanna, akkadsky Ištar), jejímž symbolem byla osmicípá nebo šestnácticípá hvězda.


Obr. 4
Zdroj: https://www.newworldencyclopedia.org/entry/shamash

Na kudurru (“hraniční kámen”) představuje král Melišipak (1186-1172 př. n. l.) svou dceru bohu Slunce Šamašovi (uložen v Louvre). Nad postavami jsou vyobrazeny symboly všech tří bohů – zleva nebes, Měsíce a Slunce.

Sumerové a akkadští Babylóňané používali standarty v boji jako “zástupce” ochraňujících bohů. Standarty jako symboly jednotlivých božstev však nosili rovněž při konání náboženských a kultovních obřadů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *